Nějakou dobu jsem pobýval u své přítelkyně v Thajsku.
Thajsko je pro trading, alespoň z mého pohledu krajem velice příznivým.
Hlavní obchodní hodiny jsou díky časovému posunu situovány až na večer a tak
člověk zadá pokyn, jde se v klidu věnovat večerním radovánkám a ráno se
podívá, zde je v pozici, či nikoli, případně jak se obchod vyvíjí. Je to
prakticky bez nervů a každý zisk je díky tamním velice přijatelným cenám mnohem
vyšší.
O klidná místa, kde se můžete hodinku denně soustředit jen
na to, co trhy dělají, zde není nouze. Kvalitní internetové připojení je téměř
samozřejmostí. Když se nám někdy po půlnoci, na polovině cesty kolem Ko-Samui,
rozbil skútr a synovec mé přítelkyně odjel pro nový, zapnul jsem uprostřed
téměř ničeho notebook a ejhle. Hned několik nechráněných Wi-Fi s výborným signálem.
Pozorovali jsme záliv s měsícem skoro v úplňku a já se občas mrknul,
co že dělá ta ropa…
Pravou oázou na nervy pak může být ostrov Koh-Phangan. I v dnešní
době tu najdete místa prakticky bez turistů, kde si můžete chvílemi připadat
jako Robinson na svém ostrově. Služby sice nejsou na úrovni na dohled vzdálené
Ko-Samui, ale sledovat přes hotelovou Wi-Fi on-line přenos ze semifinále MS v hokeji
se bez problému dalo. Jen přítelkyně nemohla pochopit, co je to tam bílého, po
čem ti divně oblečení pánové pobíhají. Sníh a led jsou věci v Thajsku neznámé.
Stejně tak, jako lední hokej a jeho pravidla :).
Co se týká tradingu, pak se mi i tam poměrně dařilo. Místní
výdaje zaplacené a něco zbylo. Prostředí mně sice již dalo částečně zapomenout
na těch několik málo obchodů, které jsme tam realizovaly, ale stěžovat si nemohu.
Jen na psaní blogu příliš času nezbylo. Snad je na „povinné“ komentáře pro pracovní web jsem si ho našel. Zato
po příjezdu do Česka jsem inkasoval svoji první letošní ztrátu. Do kávy jsem
skočil rezolutně, leč v ten nepravý den a jednodenní pokles o čtyři
procenta mě poslal na stop-lossu poměrně rychle z trhu ven. Není každý den
posvícení. Občas to prostě přijde…
Žádné komentáře:
Okomentovat